Historie T-S26

Jedná se dvoupatrový oboustranný dvoukřídlý pěchotní srub postavený v I. stupni odolnosti. Výzbroj objektu plně odpovídala požadovaným úkolům - v levé kasematě měla být umístěna smíšená zbraň L1 (podle původního projektu se v levé střelecké místnosti počítalo se smíšenou zbraní L2, tedy s 3cm PT kanon spřaženým s těžkým kulometem vz.37). Ve vedlejší střílně mělo být kulometné dvojče vz.37. Úkolem těchto zbraní bylo postřelovat důležitou komunikaci procházející Odolovem a sousední objekty T-S 27 a 28 stojící na protějším svahu. Ve druhé střelecké místnosti mělo být pouze kulometné dvojče vz.37, které by postřelovalo průseky a překážky směrem k objektu T-S 25. Okolí vlastního objektu mělo chránit šest lehkých kulometů vz.26, z nichž dva by byly v pancéřových zvonech a zbývající čtyři ve střílnách zadních stěn objektu. Levý zvon se čtyřmi střílnami byl vyroben ve třetí sérii (v.č. 110) v plzeňské Škodovce, pravý se třemi střílnami zas ve Vítkovicích, taktéž v rámci třetí série (v.č. 178). Stalo se tak však až v roce 1939.

Kromě výzbroje je v horním patře nacházely muniční sklady, místnost velitele srubu a malá místnost telefonisty. Mezi obě střelecké místnosti byl umístěn dvakrát pravoúhle zalomený vchod. Ten měl být uzavřen mříží, dvojicí silnostěnných plynotěsných dveří a chráněn palbou automatické zbraně. V dolním patře, do kterého se sestupovalo po schodišti, se nacházelo strojní zařízení a zázemí pro osádku objektu. V levé části dolního patra byla strojovna s dieselagregátem, filtrovna s ventilační soupravou typu C, skladiště pohonných hmot a vrtaná studna. Naopak vpravo byly dvě ubikace pro poddůstojníky a mužstvo, sklad proviantu, sociální zařízení a také místnost pro stanici zemní telegrafie. Osádku objektu mělo tvořit 28 mužů, kterým by velel poručík pěchoty.

Pěchotní srub T-S 26 byl vybetonován ve dnech 19. až 24. srpna 1938 jako třetí objekt stavebního podúseku 4./VI. Odolov. Při jeho stavbě bylo spotřebováno 1 054 kubických metrů betonu. Tento stavební podúsek (celkem 9 objektů) byl zadán bratislavské firmě Ing. Rudolf FRIČ. Stavební náklad na objekt T-S 26 dosáhl výše přibližně 1 200 000,- Kč. Vzhledem k tomu, že objekt byl dobetonován jen čtyři týdny před vyhlášením všeobecné mobilizace, nepodařilo se jej plně dokončit ani vyzbrojit. Dělníci přesto stihli vyzdít část cihlových příček, provést vyspravení a omítnutí stěn, došlo i k osazení několika vnitřních dveří. Nebyly však dokončeny podlahy, objekt nebyl obrovnán kamennou rovnaninou a zahrnut zeminou. Práce na rozvodech vody, vzduchotechniky ani elektřiny se nepodařilo vůbec zahájit, nebyl také osazen ani jeden z pancéřových zvonů. Za války byl opuštěný objekt postřelován do týlových stěn zbraní malé ráže (pravděpodobně 3,7cm PaK), byly zde také vytrženy tři střílny hlavních zbraní. Po té byl objekt využíván jako skládka odpadků.

V průběhu roku 2000 byla provedena celá řada prací na objektu a v jeho okolí (především rozsáhlé terénní úpravy).

V létě 2001 se podařilo osadit maketu pravé kulometné střílny pro dvojče těžkých kulometů vz. 37 a také sehnat a do objektu dopravit funkční dieselagregát. Na podzim tohoto roku byl zprovozněn.

Na přelomu srpna a září roku 2002 byla osazena druhá maketa střílny pro dvojče těžkých kulometů (v levé střelecké místnosti). V dolním patře byly dozděny chybějící cihlové příčky.

V první polovině roku 2003 byly dokompletovány některé drobnosti na dieselagregátu a strojovně. V létě 2003 byla v levé střelecké místnosti osazena maketa střílny pro smíšenou zbraň L1 včetně makety kulového uzávěru a hlavně (získána z Březinky).

V roce 2004 se podařilo vybavit kabinky WC, umývárnu a z větší části dokončit rozvody elektřiny (především v dolním patře). Započalo se s betonováním podlah.

V roce 2005 se podařilo osadit velice zdařilou maketu pancéřových dveří (vyrobenou firmou Kovo Ida Malé Svatoňovice). Pokračovalo se z betonováním podlah. V tomto roce se podařilo vyrobit zdařilé makety pancéřových zvonů.

Do roku 2008 se podařilo částečně vybavit prostory týlového patra, tak že návštěvník již mohl shlédnout objekt, tak jak by vypadal po do končením.

V roce 2010 se podařilo osadit v pravém zvonu repliku podlážky a část vnitřního vybavení. V témže roce se částečně podařilo nainstalovat ve spodním patře rozvody vzduchotechniky.

V roce 2012 byl objekt napojen na elektrickou síť. Od tohoto roku je osvětlení objektu zajišťováno pomocí tohoto zdroje a agregát již slouží jen jako kulisa (příležitostně v návštěvní dny).

Během roku 2013 se začalo s výrobou a kompletací rozvodů světelné signalizace a probíhá výroba komponentů repliky zbraně L1.

V roce 2014 na základě poskytnuté dotace Královehradeckého kraje byla vyrobena kompletní replika střílny pro zbraň L1 - protitankového kanonu, která bude následující rok - 2015 zabetonována.

V roce 2015 byla zabetonována replika střílny L1, podařilo se instalovat na pravé straně světelnou signalizaci.

V roce 2016 byla rekonstruována elektrická přípojka do bunkru a nad schodištěm se instalovaly repliky nádrží na vodu.

V roce 2020 byla vybavena místnost velitele objektu replikami původního nábytku (postelí, stolkem a taburetem)

V roce 2021 bylo instalováno v horní patře potrubí vzduchotechniky

V roce 2022 byla předělána dispozice místnosti filtrovny ve spodním patře, sokl pod agregátem byl přesunut do jiné části místnosti a na jeho místo byly přesunuty klece na filtry do kterých se podařilo vyrobit repliky filtrů. Byla předělána expozice v horním patře. V ubikaci mužstva byly zrušeny stávající postele a tyto jsou nahrazovány replikami původních postelí.

V roce 2023 .......

V současné době je objektu budována expozice věnovaná vojenské historii z období konce 30. let minulého století se zaměřením na výstavbu pevnostního systému v tehdejším Československu. Kromě toho zde můžete vidět zajímavou expozici pěchotní a dělostřelecké munice z druhé světové války.